V roce 2013 se její tým na Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ocitl v nezáviděníhodné situaci: získal z grantů peníze na platy, ale už ne na laboratorní materiál. „Řekli jsme si: fajn, zkusíme dělat něco, co nevyžaduje investice do experimentů – vyvíjet nové koncepty,“ vzpomíná Julie Dobrovolná na kariérní zlom. „Napadlo nás jít opačným směrem, než je v současné vědě orientované na jednotlivosti zvykem, a začali jsme přemítat nad tím, jak věci, které pozorujeme, zevšeobecnit. Stres nám k tomu přišel vhodný, protože má jednoznačný vliv na vznik nemocí.“
Jenže – co je vlastně stres? Na definici se vědci zasekli dva roky. Pionýr výzkumu stresu, Kanaďan rakousko-maďarského původu Hans Selye, odvozoval ve čtyřicátých letech stres z hladiny hormonů. „Lidem ve stresu se zvyšují hladiny kortizolu nebo nárazově adrenalinu, to je nepopiratelně pravda. Ale jsou i jiné typy stresu a my chtěli, aby naše teorie platila i pro buněčný nebo psychosociální stres.“
Podařilo se. V roce 2016 publikovali ve vědeckém žurnálu PLOS ONE studii obsahující následující vzorec pro výpočet míry stresu:
Zkusím vás do startu trochu vystresovat – zvládnete mi tu rovnici vysvětlit za minutu?
Ježíškote! Říká se, že jestli vědec není schopný v jedné větě vysvětlit, co zkoumá, tak je špatný vědec.
Narodila se v roce 1979 v Brně do rodiny akademiků – její dědeček Jaromír Vašků v šedesátých letech absolvoval stáž na ústavu pionýra výzkumu stresu Hanse Selyeho a v sedmdesátých byl rektorem brněnské univerzity. Pracuje jako docentka na Ústavu patologické fyziologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a vede pracoviště Molekulárního metabolismu a chronických onemocnění na Přírodovědecké fakultě. Do loňské svatby publikovala pod jménem Bienertová Vašků.
Říká.
Ta rovnice popisuje rozdíl mezi celkovou entropií, kterou vyprodukuje vaše tělo, a bazální entropií, kterou byste ve stejném čase vyprodukoval, kdybyste se neadaptoval.
Entropií?
Na střední škole se učí, že jde o neuspořádanost systému. My ji chápeme jako vedlejší produkt metabolických procesů v těle, které se projevují jako teplotní jevy na rozhraní prostředí. Část tepla uvolňujete do okolí – a právě tahle část nás zajímá. Všichni máme bazální metabolismus, který potřebujeme k životu. I kdybyste nic nedělal a jen ležel, pořád budete něco spotřebovávat. Druhá složka produkované entropie je adaptivní a vzniká na vrub toho, že se přizpůsobujete okolnímu prostředí. Rozdíl těchto dvou entropií, celkové a bazální, lze přičíst adaptaci. A podle nás je tahle adaptační entropie přímo úměrná míře stresové reakce.
Po minutě tomu rozumím tak, že zkoumáte, jak moc se zahřeju a potím.
Teoreticky ano. S tím potem je to ale složitější. Ale vlastně ano, primárně zkoumáme, jak moc se adaptací zahřejete.
Můžeme tou rovnicí rozeznat dobrý stres a špatný stres?
Zrovna píšeme článek, ve kterém se snažíme dokázat, že dobrý stres neexistuje. Adaptační reakce není sama o sobě dobrá nebo špatná. To označení vychází až z koncového výsledku. Když se ocitnete uprostřed hořícího domu, můžete zůstat stát, utíkat, anebo začít hasit. To jsou základní druhy stresové reakce: freeze, flight, fight. Když zůstanete stát, můžou vás zachránit hasiči, nebo na vás může spadnout břevno a zemřete. Teprve podle toho můžete říct, jestli byla adaptace dobrá, nebo špatná. Zároveň bych byla opatrná na interpretaci, že stres je špatný. Není, je to zkrátka naše reakce, která má svůj smysl a účel. Spíš bych to zlo přičítala podmínkám než samotnému stresu. Když budou lidé v nějakém zaměstnání depresivní a sebevražední v důsledku zcela toxické firemní kultury, zabil je opravdu stres? Ne, stres byl až logický následek nepříznivých podmínek a je nutné zaměřit se na ně.
Není paradoxní, že máme v ruce rovnici na výpočet míry stresu u jednotlivce, a ne pro míru stresovosti zaměstnání?
Tato rovnice popisuje jen část našich modelů. Druhá část jde zrovna do patentové přihlášky – a tam už řešíme i interakce mezi jednotlivci. Všichni se vzájemně ovlivňujeme a s určitým zjednodušením se to dá matematicky popsat. Vliv psychosociálních jevů na vlastní fyziologii těla při stresové reakci nás zajímá i kvůli kosmickému výzkumu, který po nás chce NASA. Potřebujeme zkrátka vědět, jestli se posádka vzájemně neohrozí v důsledku silné stresové reakce.
Co jim poradíte?
Dlouho byly tendence vybírat lidi pro dlouhé lety podle toho, aby byli nekonfliktní a nehádali se. Pak se ukázalo, že to nejspíš není úplně užitečná strategie. Je možná zdravější, když se ta entropie čas od času vybije a vzteklým záchvatem vypumpuje do okolního prostředí. Samozřejmě i pro ten výbuch potřebujeme určitá pravidla, není kupříkladu zcela výhodné se vzájemně povraždit.
Takže NASA bude do vesmíru posílat Italy?
Pomáháme i se skládáním misí na Antarktidu a nelze říct, že tiché typy lidí jsou před konflikty v těchto extrémních podmínkách chráněny. Když to trochu přeženu: mohu být klidný, klidný a pak někoho pobodat. Zatímco na ruských stanicích s klidnými polárníky došlo k několika případům vzájemného napadení, na italské stanici v Antarktidě se nic takového, aspoň podle našich dat, nestalo. Ale byla bych velmi opatrná na jakékoli generalizace národních povah i psychologických strategií. Jsem fyzioložka, ne psycholožka.
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Nevadí vám povídat si u oběda? Můžeme klidně počkat.
V pořádku, mě to baví. Jen budete mít na záznamu chroustání.
Lepší než mletí kávy. Jednou jsem kvůli němu odezíral ze rtů a trnul, co bude na záznamu.
Mě hrozně znervózňuje, když s někým mluvím a neslyším ho. Takže chápu, že to pro vás muselo být stresující. Ale možná to nebyl stres? Některé – spíš ekonomické – teorie odvozují stres od výkonu. Stres je to v okamžiku, kdy váš výkon klesne. Dokud jste ho schopen, ještě to není pořádný stres.
To sedí. Ve stresu většinou funguju dobře. Poznávám se v popisech ADHD, poruchy pozornosti.
Podle vojáků, se kterými jsme spolupracovali, existuje zhruba deset procent kadetů predisponovaných na důstojnické funkce, protože se jejich výkon zlepšuje v mezních podmínkách. A zrovna lidé s ADHD se v zátěži cítí dobře. Kupříkladu astronaut Scott Kelly, který drží rekord v době pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici, se hrdě hlásí ke své diagnóze ADHD.
Fotky Radek Miča
Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle Finmagu. Na co v něm ještě přijde řeč? Například:
K čemu jsou lidstvu autisté. Jaký vliv na fyzické zdraví má finanční kondice. Proč stresovat své děti.
Finmag najdete ve slušné trafice nebo si ho můžete pořídit na webu, papírový i elektronický.
Michal Kašpárek
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
