Zdroj: Shutterstock
Nová pravidla u dohod o provedení práce, které chystá ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou součástí vládní důchodové reformy. Tato flexibilní forma zaměstnávání se má nově omezit limity a dostat pod kontrolu.
„Vláda tím chce vyřešit současnou nepříznivou situaci, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou kvůli tomu důchodově pojištěné, tedy následně nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, nebo jen na velmi malý. To se následně odráží v čerpání sociálních dávek,” zdůvodnil návrh Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.
U dohod o provedení práce (DPP) se z výdělku do 10 tisíc korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. A stejně tak se odvody neplatí, i když je dohod víc a přinášejí tedy víc peněz. Zároveň je DPP omezena počtem hodin, které může zaměstnanec na základě dohody u jednoho zaměstnavatele odpracovat, a to na 300 hodin za kalendářní rok.
Advokát právní kanceláře AegisLaw Jáchym Stolička potvrzuje, že v praxi jsou DPP využívány často jako hlavní zdroj příjmů, ačkoliv by měly mít spíše doplňkový charakter k trvalému zaměstnání.
„Nejčastěji se to děje způsobem, že zaměstnanec má u několika zaměstnavatelů uzavřených několik DPP s odměnou nepřekračující 10 tisíc korun měsíčně, kdy souhrn odměn z nich zajišťuje zaměstnanci v zásadě stejný nebo dokonce vyšší příjem, kterého by jinak dosáhl na základě jediného pracovního poměru,“ upřesňuje Stolička.
Díky „řetězení dohod“ si zaměstnanec vydělá víc. „Z hlediska dlouhodobého ovšem stát přichází o vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod,“ doplňuje Stolička.
Odbory na tento fenomén dlouhodobě upozorňují a potvrdila ho i analýza, kterou si pro účely důchodové reformy nechalo vypracovat MPSV. Z analýzy vyplynulo, že v roce 2021 byl souhrnný výdělek na dohodách přes 56 miliard korun, ale na pojištění se z nich odvedly pouze dvě miliardy korun.
Nově se proto od ledna 2024 mají stanovit dvě hranice pro povinnost odvodů:
„Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude z odměn z dohod o provedení práce odvedeno pojistné,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
Kvůli kontrole vznikne evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod. „Bude zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit sociální správě všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele zůstane zachován. Nově se ale bude na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.
Odvrácenou stranou „zpojistnění“ dohod o provedení práce může být podle Hospodářské komory vyšší administrativní zátěž zaměstnavatelů spojená s evidencí takzvaných dohodářů.
„Z hlediska podnikatelů je práce na dohodu hojně využívaným flexibilním nástrojem. Okolnost, že zaměstnanec případně skládá vějíř svých příjmů z ‚nezpojisněných‘ odměn od řady dalších zaměstnavatelů, a není tak ve srovnatelném postavení se zaměstnanci v pracovním poměru, se zase řeší přenášením administrativních povinností na každého jednotlivého zaměstnavatele jako prodloužené ruky státní sociální pojišťovny,“ kritizuje návrh mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Podle něj teprve praxe ukáže, jaký bude vliv opatření na flexibilitu trhu práce, zda vyvolané efekty v konečném výsledku nesníží celkový výkon ekonomiky, a tedy i celkovou výši daňových příjmů veřejných rozpočtů.
Advokát Jáchym Stolička se domnívá, že z praktického hlediska zpřísňování podmínek pro „dohodáře“ může znamenat jakési vyprázdnění tohoto hojně využívaného institutu.
„Neustálým ukládáním dalších povinností zaměstnavatelům, pokud jde o dohody a vytváření mantinelů pro jejich řetězení, může v konečném důsledku vést až k situaci, kdy dohody přestanou být jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele atraktivní. Jejich využití se může výrazně snížit či dokonce přestanou být využívány zcela,“ obává se Stolička.
„Jakkoli lze snahu vlády reformovat důchodový systém vnímat s povděkem, je otázkou, zdali zpřísnění pravidel pro DPP je tou správnou cestou. Opatření chystané důchodové reformy společně s chystanou novelou zákoníku práce totiž tendují k tomu, aby se z relativně flexibilního pracovněprávního vztahu stal vztah velmi rigidní,“ dodává advokát.
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
