Spolupráce banky a sociálního podniku přináší obohacení týmů i úspory

Ve vedoucích pozicích v ČSOB pracujete řadu let. Jaká byla vaše cesta od týmu Operations až po řízení IT?

Cesta to vlastně byla docela přímá, i když se na první pohled nezdá. Mnozí si myslí, že Operations je spíš takový administrativní útvar, ale technologie je tam také dost. A když máte chuť ji používat a jste trošku inovativní člověk, tak se k tomu velmi rychle dostanete. Já jsem v Operations vedla jeden velký projekt, využití robotizace a umělé inteligence. A protože ten projekt byl velmi úspěšný, otevřela se mi cesta k řízení IT, kam jsem se dostala přes klasické výběrové řízení. No a teď se tak napůl vracím zpět k „businessové“ práci a povedu businessovou transformaci ČSOB.

Vaše spolupráce se sociálním podnikem Kolibřík vznikla ještě v týmu Operations. Vzpomínáte si na to, jak to bylo?

Kolibřík pro mě nebyla úplně první spolupráce se sociálním podnikem. Ředitel Kolibříka Zdeněk Kosour ovšem přišel v roce 2018 s jinou a hodně inspirativní představou spolupráce a uplatnění hendikepovaných kolegů na bankovních projektech. Myslím, že už od prvního setkání bylo jasné, že my dva si budeme rozumět, na obou stranách bylo vidět nadšení a chuť pustit se do tématu, které v té době úplně řekněme „nehýbalo světem“. I my jsme měli pouze základní zkušenosti a jeden zajetý model spolupráce. A bylo potřeba jít dál a i jinak. Byly to malé krůčky, které nás časem dovedly k přibližně padesáti hendikepovaným kolegům, kteří vykonávali a stále vykonávají takové typy činností jako např. reklamace, zpracování některých typů smluv nebo zadávání účtů.

Outsourcing hendikepovaných kolegů ze sociálního podniku Kolibřík se realizuje nyní i v ne zcela typické části banky, a to v IT. Mohla byste tento projekt krátce představit?

Projekt Rozšíření služeb SP Kolibřík o automatizační IT testing, reg. č.: CZ.03.02.01/00/22_024/0001394 je spolufinancován Evropskou unií

Jsem moc ráda, že spolupráci se sociálním podnikem Kolibřík se nám podařilo v posledních dvou letech posunout i do IT. U nás v IT potkáte osm hendikepovaných kolegů v útvaru Testování a dalších 7 na IT helpdesku. Nejde o žádné pomocné administrativní síly, ale o skutečné „ajťáky“, třeba v testingu dělají skoro vše.  IT testing nebo i helpdesk je taková pěkná vstupenka k tomu, aby se v ajťáckém know-how posouvali dál a dál. Je to začátek cesty a naším cílem je, aby v budoucnu mohli vykonávat expertní role test analytiků a vývojářů a posunuli se k automatizovanému testování. Jsou skvělí a já bych jich tady hned chtěla mít klidně padesát. (smích)  

Je tedy potenciál, že by se ten tým IT testerů mohl rozrůst?

Určitě. Jedna věc ale je, že uděláme výběrové řízení a společně s Kolibříkem ty lidi najdeme, a druhá je potom příprava našeho útvaru na začlenění člověka s hendikepem. Je to proces trochu odlišný od přijetí běžného zaměstnance.

V čem vidíte tu odlišnost?

Ta je v tom, že každý Kolibřík, tedy kolega s hendikepem, je vlastně trošku jiný. A vy ho potřebujete zasadit tam, kde mu to nejlíp vyhovuje. Je to dlouhodobá práce. Řeší se třeba, jestli bude pracovat čtyři hodiny, nebo šest, ale i jaký typ práce bude pro něj nejvhodnější. Je třeba jít v tom přístupu do takové úrovně, do které obvykle nejdete, a to bez zázemí sociálního podniku není možné. A jakmile pak lidé vidí, že to jde, je prostor pro další rozšiřování, další týmy, další typy práce.

Denisa Škantová

Foto: Zuzana Šounová

Denisa má za sebou 18 let působení ve vedoucích pozicích v bankovnictví a pojišťovnictví. Od 1. srpna 2021 vedla IT vývoj v ČSOB, předtím byla výkonnou ředitelkou Zpracování operací a nákupu ČSOB. Do ČSOB přišla Denisa z finanční skupiny Generali/Česká pojišťovna, kde se věnovala oblasti zpracování operací a digitalizaci. Vystudovala magisterský a doktorský program na Universitě Karlově v Praze a následně MBA na University of Pittsburgh.

Dá se tedy nějak shrnout přínos spolupráce banky se sociální podnikem Kolibřík?

S Kolibříky máme dlouhodobě velmi dobrou zkušenost. To zní trochu jako fráze, takže to popíšu. Když o tomto tématu mluvíte, každého hned napadne sociální rozměr. Můj osobní pohled je, že to je na dlouhodobou spolupráci málo a že je to trochu povrchní přístup. My jsme v jedné chvíli měli přes celou ČSOB zapojených až 80 kolegů z Kolibříku (u nás už jim neřekneme jinak než Kolibříci). V takto rozsáhlém zapojení už vidíte celou řadu dalších a hlubších přínosů. Zmínit bych chtěla hlavně dva – diverzitu a finance. Obohatíte tím tým, lidsky, manažersky nebo třeba z pohledu know-how. Věřím, že když se kdokoliv, kdo čte tento článek zamyslí, tak ho napadnou další aspekty. A druhým přínosem jsou finance. Zní to překvapivě, ale je to tak. A tady bych chtěla poděkovat Zdeňkovi Kosourovi a dalším kolegům z Kolibřík CSR za velkou míru inovativnosti a kooperace, která byla nutná, aby nám ten business case vyšel.  

Zastavme se u toho finančního aspektu. Lze spočítat, jakou úsporu spolupráce se sociální podnikem bance přináší?

Je to obrázek složený z více věcí. Zkusím to popsat konkrétně. Když u nás pracuje Kolibřík, o jeho rozvoj a motivace se nestaráme jen my, stará se také jeho domovský sociální podnik, který poskytuje svoje zázemí. Nemusíme tolik investovat do vzdělání, část výběrového řízení běží tam, specifický rozvoj také. To jsou naprosto jasné úsporné položky. Za tu dobu spolupráce jsem pochopila, že aby lidé s hendikepem u nás dobře fungovali, potřebují zázemí sociálního podniku. Přijít individuálně jako zaměstnanec banky by pro ně bylo o hodně těžší. A většinu věcí, které jsem uvedla, lze převést na peníze. U nás jsou to úspory v nízkých desítkách procent na jednoho zaměstnance.

V roce 2022 jste za spolupráci se sociálním podnikem převzala ocenění v Senátu. Jak na to vzpomínáte?

Pro člověka, který prožil dvacet pět let v korporacích, je to neuvěřitelný zážitek. Tohle zní vždycky jako klišé, ale když jsem tam seděla s těmi našimi kolibříky, bylo to úžasné. Ještě okořeněné tím, že někdo skutečně ocenil, o co se řadu let poctivě snažíme. Děkujeme Senátu ČR, že nás to nechal zažít.

Sdílejte článek, než ho smažem