Ačkoli mají obce a města pro realizaci těchto investic k dispozici nemalé dotační zdroje, určitou část budou muset profinancovat z vlastních zdrojů.
Z dostupných dat Ministerstva zemědělství (Mze) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) vyplývá, že je ještě nutné dořešit čištění odpadních vod ve více než 1/3 dotčených aglomerací. Podle odhadů Mze bude na tato opatření nutné vynaložit 33,6 miliard Kč (z toho cca 11 mld. na vybudování Ústřední čistírny odpadních vod v Praze). Přibližně 2/3 potřebných investic by měly být financovány z evropských fondů a 12 % z národních zdrojů. Zbývá zde tak přibližně 6,9 miliardy Kč, které budou muset obce a města profinancovat z vlastních zdrojů.
Je dobré připomenout, že některé aglomerace, které měly původně čerpat dotační prostředky z Operačního programu Životní prostředí, je nyní mohou čerpat pouze v omezené míře. Některé pak nemohou tyto prostředky čerpat vůbec. Důvodem je dlouhodobost provozovatelských smluv a obava Evropské komise z využívání veřejných prostředků k dosahování soukromých zisků. Po sérii jednání se Česká republika dohodla s Evropskou komisí na kompromisu: procento podpory se odvíjí od termínu platnosti provozovatelských smluv a snižuje se s délkou trvání smluvního vztahu.
U takto dotčených municipalit je nutné aplikovat princip technické a ekonomické oddělitelnosti.
Obce a města jsou nyní v situaci, kdy čističky odpadních vod vybudovat musí, ale zároveň některé z nich nemohou čerpat finanční prostředky z evropských dotací. S ohledem na probíhající ekonomickou krizi a ní plynoucí výpadky daňových příjmů jim toto způsobuje nemalé problémy.
Jednou z možností, jak získat nejen dotační prostředky, ale také prostředky pokrývající vlastní podíl na financování vodohospodářských staveb, je řešení odkanalizování a čištění odpadních vod několika sídel najednou. Výhod sdružování obcí za tímto účelem je hned několik. Jmenujme například dostatečnou kapacitu pro kvalitní přípravu projektu, díky které má projekt vyšší šanci získat dotaci nežli samostatná iniciativa malé obce. Také proces výstavby a provozování všech vodohospodářských objektů najednou je transparentnější a jednodušší.
Nutné je však zmínit některá negativa, která realizaci vodohospodářských projektů formou svazku obcí provázejí. Jedná se především o potřebu transparentního nastavení vztahů uvnitř svazku, potřebu nastavení jednotlivých zodpovědností, otázku zabezpečení setrvání sdružených obcí ve svazku po dobu splácení čerpaného úvěru či otázku řešení horší finanční situace některé ze zapojených obcí.
Jak je to vlastně s úvěry pro svazky obcí? Poskytují je české banky?
„Komerční banka doposud poskytla úvěry sedmnácti svazkům obcí a měst v celkové výši přesahující 1,5 miliardy korun,“ říká Jan Hanuš, vedoucí municipalit a programů veřejné podpory KB EU Point, který má na starosti dotace pro municipality. „Jde především o projekt Čistá řeka Bečva, ale i o úvěry dalším svazkům založeným kvůli vodohospodářskému projektu, například Šlapanicko či Jihlavsko.“
Financování vodohospodářské infrastruktury probíhá podle následujícího schématu (viz. obr): obce vloží do majetku svazku vodohospodářskou infrastrukturu, případně hradí pravidelné příspěvky. Svazek ze svých zdrojů a z úvěru hradí investiční náklady na vybudování například čističky. Na část nákladů přitom může získat dotaci. Majetek obvykle pronajme provozovateli, který jej spravuje a za jeho používání hradí svazku nájemné. Provozovatel také vybírá poplatky od občanů podle sjednaného tarifu. Příjmy z nájemného pak slouží k obnově majetku a ke splacení úvěru bance. Možností způsobu financování je více, vlastníkem vodohospodářské infrastruktury může být případně i samotný provozovatel.
Při poskytování úvěru je důležitý smluvní vztah mezi svazkem obcí a provozovatelem. Banka detailně hodnotí podmínky smlouvy, neboť nájemné obvykle tvoří významnou část příjmů svazku. „Při poskytnutí úvěru Komerční bankou mohou být i pohledávky za nájemné jedním ze zajišťovacích prostředků,“ dodává Jan Hanuš. Úvěry lze zajistit také ručením členů svazku, případně zástavou nemovitostí, a to dokonce i právě budovaných objektů čistíren odpadních vod.
Mimo poskytování úvěrů nyní banky poskytují municipalitám i další poradenské služby. Díky konceptu KB EU Point Komerční bankymohou obce a města konzultovat se specialisty KB EU Pointodborné otázky typu vhodných dotačních prostředků, vhodného finančního modelu k zabezpečení financování připravované akce či otázky vztahující se k problematice veřejných zakázek.
Sdílejte článek, než ho smažem