V praxi lze pojištěnce zdravotních pojišťoven rozdělit do čtyř skupin: zaměstnanci, státní pojištěnci, živnostníci a podnikatelé a naposledy osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Sazba dělá 13,5 procenta a počítá se z hrubé mzdy – devět procent platí zaměstnavatel, čtyři procenta strhává zaměstnancům ze mzdy. Zaměstnavatel má také povinnosti na začátku pracovního poměru zdravotní pojišťovně ohlásit, že bude za zaměstnance pojištění odvádět. Pokud svoje povinnosti splní, nemůže zaměstnanci na zdravotním pojištění vzniknout dluh. Respektive – odpovědnost za případné nedoplatky jde za zaměstnavatelem. Tématu jsme se podrobně věnovali:
Platby zdravotního pojištění nemusí řešit ani státní pojištěnci. Jde například o starobní a invalidní důchodce, uchazeče o zaměstnání na úřadu práce, rodiče na mateřské a rodičovské dovolené nebo nezaopatřené děti – žáky, kteří nedokončili povinnou školní docházku, případně studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol do 26 let věku.
Zbývající dvě skupiny, živnostníci a OBZP, ale musí zdravotní pojištění hradit ze svého. I pro ně platí sazba 13,5 procenta, rozdílný je vyměřovací základ, ze které se platby pojistného počítají. Pro osoby samostatně výdělečně činné je to polovička zisku za předešlé účetní období.
U osob bez zdanitelných příjmů (například ze zaměstnání nebo podnikání), je vyměřovacím základem minimální mzda. Letos tedy OBZP za zdravotní pojištění platí 1485 korun měsíčně (13,5 % z 11 000 korun). V lednu, kdy minimální mzda stoupne na 12 200 korun, bude měsíční pojistné dělat 1647 korun.
Kdy hrozí dluh
Dluh na zdravotním pojištění tedy logicky lehce nasekají živnostníci nebo osoby bez zdanitelných příjmů, pokud pojistné neplatí vůbec nebo na účet zdravotní pojišťovny posílají nesprávné částky. Dlužníkem se ale můžete stát i jako zaměstnanec nebo státní pojištěnec. Konkrétně když:
- Končíte v zaměstnání: jakmile pracovní poměr skončí, zaměstnavatel přestane zdravotní pojištění hradit. Pokud jedna práce nenavazuje na druhou, zdravotní pojištění za zaměstnance nikdo neplatí. Řešením může být zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Zdravotní pojištění půjde na státní útraty, navíc lze žádat o podporu v nezaměstnanosti. Kdo na pracák nechce, musí se u zdravotní pojišťovny přihlásit jako OBZP.
- Měníte zdravotní pojišťovnu: pokud zaměstnanec mění zdravotní pojišťovnu, musí o tom informovat zaměstnavatele. Pokud to neudělá, vznikne mu dluh na pojistném. Zaplatit ho sice bude muset zaměstnavatel, zároveň ale může po zaměstnanci požadovat úhradu penále.
- Končíte na studiích nebo vám je 26 let: platby zdravotního pojištění si musí hlídat i čerství absolventi středních, vyšších odborných a vysokých škol. Pokud nepokračují v dalším studiu, stát za ně přestane zdravotní pojištění platit. Na zdravotní pojišťovnu ovšem nemusí hned, jakmile maturitu nebo státnice složí. Za absolventy středních škol platí erár pojistné až do konce srpna, za úspěšné vysokoškoláky jeden měsíc po složení závěrečných zkoušek. Pokud si do konce doby hájení nenajdou zaměstnání, musí si zdravotní pojištění jako OBZP platit sami. Další možnost – přihlásit se na pracáku jako uchazeč o zaměstnání. To samé platí, pokud student ještě školu nedokončil, ale dosáhl 26 let věku.
- Pečujete o malé děti: za rodiče, který pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, platí zdravotní pojištění stát. Státním pojištěncem ale může být i rodič, který celodenně a řádně pečuje o jedno dítě ve věku do 7 let nebo dvě děti ve věku do 15 let – zdravotní pojišťovně to ovšem musí nahlásit, jinak mu začne naskakovat dluh. Zůstat doma s dětmi je samozřejmě možné i po dosažení zmíněných věkových hranic, zároveň si ale rodič musí jako OBZP hradit zdravotní pojištění sám.
Nezapomeňte, že každou změnu je potřeba zdravotní pojišťovně nahlásit do osmi dní. Za nesplnění ohlašovací povinnosti hrozí pokuta až deset tisíc korun. Pokutu navíc může dostat i živnostník, který neodevzdá Přehled o příjmech a výdajích, na základě kterého mu zdravotní pojišťovna vypočte zálohy na další rok.
Dlužníci: aktivně komunikujte
Ačkoli zdravotní pojišťovny nemusí o dluhu informovat, v praxi se snaží dlužníky upozorňovat. „Pokud evidujeme dluh na pojistném, zašleme výzvu k úhradě dlužných částek. Klienti ČPZP mají k dispozici také elektronické nástroje jako e-přepážka ČPZP, Portál ZP, nebo mobilní aplikaci Zdraví v mobilu, kde můžou mimo jiné získat detailní informace o jejich konkrétní situaci a případném dlužném pojistném a penále,“ vysvětluje mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Podobná praxe funguje také u Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Obecně máme zájem na tom, aby se naši klienti o nedoplatcích na pojistném dozvěděli včas. Klientům proto poskytujeme službu, prostřednictvím které je na chybějící platby upozorňuje SMS zprávou, e-mailem nebo datovou zprávou. Individuální plátci (OBZP či OSVČ) si můžou stav svého účtu ověřit v internetové aplikaci Moje VZP. Všem těmto plátcům také jednou ročně zasíláme vyúčtování, ze kterého se rovněž můžou dozvědět případnou výši nedoplatku,“ popisuje Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP.
Kdo si není jistý, zda pojišťovně nedluží, můžete se jednoduše optat také na pobočce v místě bydliště, respektive sídle podnikání. Vyplatí se také zkontrolovat, jestli má pojišťovna k dispozici správné kontaktní údaje – aby případné výzvy k doplacení pojistného došly adresáta.
Výzvy k zaplacení dluhu není radno podceňovat. Pokud nereagujete a dluh dál roste, přistoupí pojišťovny k zaslání platebního výměru nebo výkazu nedoplatků. Tahle lejstra představují exekuční titul – to znamená, že do patnácti dní od jeho doručení lze dluh vymáhat prostřednictvím exekuce.
Hrozící exekuci lze odvrátit, když začnete věc řešit. Zajdete na pojišťovnu a uhradíte dluh nebo se s pojišťovnou dohodnete na splátkovém kalendáři. Jestli zdravotní pojišťovna na splátky přistoupí, ovšem záleží čistě na ní – na schválení splátkového kalendáře není automatický nárok. Když ale nezareagujete vůbec, pojišťovna přistoupí k vymáhání.
K dlužné částce se zároveň připočítává penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Penále navíc nabíhá až do doby, než účty se zdravotní pojišťovnou vyrovnáte. Jakmile dluh splatíte nebo uhradíte poslední splátku, můžete podat žádost o prominutí nebo snížení penále. Ani tady ale není nárok automatický a záleží na rozhodnutí konkrétní zdravotní pojišťovny. Zároveň platí, že pokud máte podaný insolvenční návrh nebo je vaše podnikání v likvidaci, prominutí ani snížení penále nepřipadá v úvahu.
Sdílejte článek, než ho smažem