Reforma mezinárodního zdanění – substantivní výjimka

O aktuálních diskusích ohledně revolučních změn mezinárodního zdanění probíhajících ať už na půdě OECD, tak na úrovni EU vás průběžně informujeme (např. ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE).

Jedním ze zajímavých aspektů souvisejících s diskutovanou reformou je tzv. substantivní výjimka (substance carve-out).

Prohlášení OECD/G20 z počátku července ohledně Pilíře 2 v této souvislosti uvádí následující: "GloBE pravidla určí substantivní výjimku v podobě vzorce, prostřednictvím které dojde k vyloučení příjmu ve výši alespoň 5 % (po přechodnou dobu 5 let pak alespoň 7,5 %) z hodnoty hmotných aktiv a mzdových nákladů.“ 1

Mezi odbornou veřejností se rozproudila diskuse nad tímto tématem a z vícero stran zaznívají zdrženlivé (někdy kritické) hlasy na adresu této zvažované výjimky.

Co může být důvodem těchto kritických hlasů? Projekt Pilíře 2 a minimální efektivní daně lze do určité míry vnímat jako tažení velkých - typicky "high-tax" - jurisdikcí proti „daňové konkurenci" vybraných menších "low-tax" jurisdikcí.

Zjednodušeně, čím vyšší by byly takovéto substantivní výjimky, tím nižší by obecně mohl být výběr případné dodatečné daně (do úrovně minimální efektivní daně) v zemích centrál nadnárodních korporací a stále by mohla přetrvávat incentiva pro nadnárodní korporace směřovat substantivní činnost do „daňově přátelských" jurisdikcí.

Pro zajímavost přikládáme odkaz na stránku, kde se dopad případné substantivní výjimky pokouší odhadnout (ZDE).

Tuto oblast budeme nadále monitorovat.

V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Lucie Říhová

Karel Hronek


Zdroj:    EY
Partners Financial Services