Preventivní restrukturalizace – mechanismus pro odvrácení insolvence
Ministerstvo spravedlnosti čerstvě uveřejnilo návrh zákona o preventivní restrukturalizaci. Norma vychází ze směrnice EU a nabídne nový nástroj k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům, kteří se dostali do přechodných finančních potíží. Účinnost nového zákona je navrhována na červenec 2022.
V současnosti se podnikatelé mohou se svými věřiteli pokusit mimosoudně dohodnout. Nepodaří-li se jim dohody dosáhnout včas, vystavují se riziku dalšího zhoršení své situace a eventuálně až úpadku, který lze řešit pouze cestou formálního insolvenčního řízení. Preventivní restrukturalizace má nabídnout podnikatelům určitý mezistupeň, kdy se podnikatel ještě nenachází v úpadku, avšak dohoda se všemi věřiteli již z různých důvodů není možná a finanční potíže jsou tak závažné, že by v případě nepřijetí žádných restrukturalizačních opatření došlo pouhým plynutím času k ohrožení provozuschopnosti obchodního závodu. Mělo by tak jít o flexibilní nástroj k včasnému odvrácení hrozícího úpadku a záchrany životaschopných obchodních závodů.
Návrh staví na hledání co nejširší shody mezi podnikatelem a věřiteli ohledně restrukturalizačních opatření tvořících restrukturalizační plán. To optimálně probíhá v rámci neveřejných vyjednávání, která se v nekonfliktních scénářích dokonce obejdou bez zásahů restrukturalizačního soudu.
Za určitých okolností by nicméně byla možná ingerence ze strany soudů. Základními procesními nástroji preventivní restrukturalizace by měla být možnost požádat o vyhlášení (i) všeobecného moratoria na 3 měsíce, po dobu jehož trvání nelze zahájit insolvenční řízení na návrh věřitele, a (ii) individuálního moratoria bránícího konkrétnímu věřiteli exekučně vymáhat konkrétní pohledávky vůči podnikateli. Obojí by mělo podnikateli poskytnout dostatečný prostor a komfort pro negociaci s věřiteli a přípravu restrukturalizačního plánu. S ochrannými účinky těchto moratorií samozřejmě budou spojeny rozsáhlé povinnosti podnikatele ohledně způsobu řízení jeho obchodního závodu a zákon stanoví i poměrně široké možnosti, kterými bude možné vyhlášené moratorium zrušit.
Restrukturalizační plán jako základní dokument celého procesu restrukturalizace předpokládá rozdělení věřitelů do skupin se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy, a to včetně možnosti za určitých podmínek překlenout nesouhlas konkrétní skupiny věřitelů a zařadit ji do dopadů restrukturalizačního plánu i proti jejich vůli.
Mezi možná opatření ke zvládnutí finančních potíží v rámci restrukturalizačního plánu budou náležet zejména změna struktury majetku (např. prodej provozně nenutného majetku podnikatele anebo přímo odčlenění části závodu a jeho následný prodej), změna struktury dluhů (prodloužení splatnosti nebo stanovením jiných podmínek splácení), změna struktury vlastního kapitálu (kapitalizace dluhu vůči věřiteli výměnou za podíl ve společnosti) či případně jakékoliv jiné potřebné finanční či operační změny na úrovni provozu podniku (změna skladby produktů, změny v managementu apod.).
V případě dotazů se, prosím, obraťte na autora článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autor:
| Zdroj: | EY |
