Rozsudek SDEU ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) zveřejnil rozsudek k české předběžné otázce ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie s.r.o. V daném sporu správce daně odepřel společnosti nárok na odpočet DPH zaplacené za reklamní služby poskytnuté na golfových turnajích. Kemwater nebyla schopna prokázat, že dodavatelem služeb byla společnost uvedená na faktuře. Dodavatel tvrdil, že takovéto služby nikdy neposkytl. Přitom nebylo pochyb o tom, že služby byly fakticky uskutečněny.
Je pro uplatnění DPH nutné přesně identifikovat dodavatele? V českém prostředí se jedná o dlouhodobě řešenou otázku komplikovanou tím, že dodavatel může být od uplatnění DPH osvobozen, pokud nepřekračuje stanovený obrat[1]. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ji nakonec předložil k SDEU[2].
SDEU uvedl, že postavení dodavatele jako osoby povinné k dani je hmotněprávní podmínkou pro uplatnění odpočtu daně. Řádná identifikace skutečného dodavatele na faktuře je sice jen formální podmínkou, nicméně může vést k nemožnost ověření splnění hmotněprávních požadavků.
Pokud postavení dodavatele jako osoby povinné k dani vyplývá z okolností případu (například ze skutečnosti, že fakturovaná cena překročila stanovený obrat pro registraci k DPH), pak nárok na odpočet DPH dle SDEU odepřít nelze. Naopak v případě, kdy okolnosti případu toto neumožňují dovodit a odběratel není schopen postavení dodavatele prokázat jinými prostředky, pak správce daně může odepřít nárok na odpočet DPH, aniž by musel prokazovat účast na daňovém podvodu.
Závěry SDEU se zdají být pozitivní. Lze však s jistotou stanovit status hypotetického dodavatele jen podle okolností případu? Nyní musíme počkat, jak bude NSS v praxi interpretovat závěry SDEU. Nezávisle na rozsudku SDEU doporučujeme vždy pečlivě prověřovat identitu každého dodavatele a nenakupovat od neznámých subjektů.
V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo na Váš EY klientský tým, se kterým spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
