Global Anti-Base Erosion modelová pravidla publikována OECD (prosinec 2021)
O diskusích ohledně revolučních změn mezinárodního zdanění probíhajících ať už na půdě OECD, tak na úrovni EU vás průběžně informujeme.
Jak jsme vás již informovali, 1. července vydalo 130 zemí/jurisdikcí (včetně České republiky) pod hlavičkou OECD společné prohlášení, ve kterém se přihlásily k principům dvoupilířové reformy mezinárodního zdanění. Prohlášení indikovalo ambici dotažení detailních technických parametrů do října tohoto roku.
Následně pak 8. října, 136 jurisdikcí (ze 140 členů inkluzivního rámce OECD/G20 pro BEPS) – včetně České republiky - se připojilo k prohlášení o dvoupilířovém řešení v rámci uchopení daňových výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky (více ZDE). Prohlášení aktualizuje a finalizuje červencovou politickou dohodu o zásadní reformě mezinárodních daňových pravidel. Ambicí je náběh nových pravidel již v roce 2023.
Přehled hlavních parametrů tohoto dvoupilířového přístupu jsme vám přinesli ZDE.
OECD v této souvislosti právě vydala modelová pravidla týkající se hlavních konstrukčních prvků tzv. GloBE pravidel v rámci pilíře 2 (blíže ZDE). Jedná se o hutný dokument obsahující opravdu mnoho nových a na první pohled komplikovaných pravidel. Vzhledem ke komplexitě budeme tato pravidla vstřebávat postupně. Nicméně níže přinášíme naše prvotní zjednodušené chápání základních principiálních východisek těchto pravidel.
Krok 1 – Identifikace skupin, které spadají pod GloBE pravidla – aplikace testu konsolidovaných příjmů ve výši 750 milionů EUR.
Krok 2 – Identifikace zahrnutých/vyloučených entit a identifikace umístění každé zahrnuté entity - mezi vyloučené entity patří např. penzijní fondy nebo některé investiční fondy.
Krok 3 - Stanovení finančního účetního zisku s některými úpravami - výchozím bodem pro stanovení příjmu GloBE je zisk nebo ztráta, které se používají pro sestavení konsolidované účetní závěrky konečné mateřské entity před vyloučením vnitroskupinových položek s nutností provedení určitých úprav.
Krok 4 - Identifikace, úprava a alokace zahrnutých daní - výchozím bodem pro výpočet zahrnutých daní je běžný daňový náklad reflektovaný ve finančním účetnictví s následnými úpravami.
Krok 5 - Výpočet efektivní sazby daně (ETR) a tzv. top-up daně a její rozdělení - ETR je třeba stanovit podle jurisdikce, procento top-up daně se vypočítá, pokud je ETR nižší než minimální sazba (15 %), to se pak aplikuje na nadměrný zisk (tj. zisk snížený o rutinní výnos z hmotného majetku a mezd), a top-up daň se pak rozdělí mezi nízce zdaněné entity.
Krok 6 - Uplatnění pravidla pro zahrnutí příjmů (IIR) a pravidla pro nízcezdaněné platby (UTPR) - Konečná mateřská entita (UPE) skupiny je primárně odpovědná za zahrnutí top-up daně všech nízce zdaněných entit. Pokud po uplatnění IIR zůstane nějaká zbytková částka top-up daně nepřidělená, doplňkový mechanismus přidělení UTPR vede k povinnosti uhradit top-up daň (dle speciálního alokačního klíče) v jurisdikcích, které zavedly UTPR pravidlo.
Tuto významnou iniciativu a další témata z oblasti mezinárodního zdanění budeme podrobně diskutovat na našem plánovaném lednovém semináři „Mezinárodní daňový update – globální reforma mezinárodního zdanění“ (blíže ZDE).
V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
