Nízká kapitalizace a smlouva o zamezení dvojímu zdanění
V rámci našeho občasníku ohledně praktických postřehů z naší praxe vám v tomto krátkém alertu přinášíme postřeh týkající se nízké kapitalizace a aplikace smluv o zamezení dvojímu zdanění.
Na úroky z úvěrových finančních nástrojů obecně dopadají (u dlužníků) limitační pravidla nízké kapitalizace, pokud úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob přesahuje čtyřnásobek výše vlastního kapitálu (šestinásobek u bank/pojišťoven) - blíže viz §25/1/w zákona o daních z příjmů („ZDP“).
Takovéto případné „nízce kapitalizované“ úroky se obecně považují za podíly na zisku, s výjimkou úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu EU nebo EHP (či Švýcarska) – blíže viz §22/1/g/3 ZDP.
Pokud na vaši situaci tato úprava dopadá, je nutno si vyjasnit, jak bude taková platba charakterizována dle případně aplikovatelné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Praktické řešení této otázky nemusí být tak úplně snadné. Nejvyšší správní soud („NSS“) řešil vícero sporů na toto téma a po přečtení některých z nich se nám daná problematika zdá možná komplikovanější ještě než před tím. Příkladmo můžeme uvést rozsudek 2 Afs 108/2004 z roku 2005, kde se NSS rozhodoval mezi články 10 (Dividendy) a 11 (Úroky) a dále třeba rozsudek 2 Afs 40/2018 z roku 2018, kde se NSS zabýval aplikací zvláštního postupu dle odstavce 4 článku 11. Zobecnění, které si v této souvislosti dovolíme zformulovat je, že různé smlouvy mohou vést k různým důsledkům a že tato problematika může být komplikovanější, než se na první pohled může zdát.
Pro pořádek bychom pouze chtěli zdůraznit, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní daňové situace. S těmito a jinými daňovými aspekty vám rádi pomůžeme.
V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
