Příběhy z praxe – prodej akcií a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

V rámci našeho občasníku ohledně praktických postřehů z naší praxe vám přinášíme postřeh týkající se aplikace smlouvy o zamezení dvojímu zdanění při prodeji akcií.

Mnoho z vás se jistě setkalo se situací, kdy zahraniční osoba prodává podíl na české společnosti. Česká pravidla obecně umožňují daný příjem v ČR zdanit (i když kupujícím je rovněž zahraniční společnost) a následně bereme do rukou případnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, která nám řekne, které jurisdikci náleží právo daný příjem zdanit.

Nemáme ambici popsat zde všechny možné varianty a případné zádrhele – níže bychom vám chtěli pouze poskytnout stručnou ukázku toho, jak jednotlivé smlouvy o zamezení dvojího zdanění mohou být v této souvislosti rozdílné:

• Ukázka 1. – smlouva bez zdanění zisku z prodeje podílů (bez „akciové  klausule“) – např. smlouva mezi ČR a Lucemburskem – článek 13 o akciích specificky nemluví a odstavec 4 stanoví následující: „Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.“
• Ukázka 2. – smlouva s úpravou pro nemovitostní společnosti („smluvní klausule nemovitostního typu“) – např. smlouva mezi ČR a USA – odstavec 2 článku 13 stanoví: „Pro účely tohoto článku výraz "nemovitý majetek umístěný ve druhém smluvním státě"...Rovněž zahrnuje podíly na společnosti, jejíž jmění je tvořeno nejméně z 50 % nemovitým majetkem umístěným ve druhém smluvním státě, a rovněž účast na osobní společnosti, svěřeném majetku nebo pozůstalosti, pokud jejich jmění sestává z nemovitého majetku umístěného v tomto druhém státě.“ Takovou úpravu obsahuje i řada dalších smluv, např. s Koreou, Francií, Irskem (i když u zemí EU může často pomoci osvobození převodu podílu v dceřiné společnosti).
• Ukázka 3. – smlouva s úpravou pro všechny společnosti („akciová klausule obecného typu“) – např. smlouva mezi ČR a Německem– odstavec 3 článku 13 stanoví: „Zisky ze zcizení podílů na společnosti mající sídlo v jednom smluvním státě mohou být zdaněny v tomto státě.“ Podobnou úpravu najdeme v celé řadě novějších smluv, např. ve smlouvách s Čínou nebo státem Izrael.
• Ukázka 4. – smlouva se „zvláštností“ – příkladem může být smlouva mezi ČR a Chile, ve které odstavec 4 článku 13 stanoví: „Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z přímého nebo nepřímého zcizení akcií, srovnatelných podílů nebo jiných práv na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ či smlouva mezi ČR a Brazílií, ve které odstavec 3 článku 13 stanoví: „Zisky ze zcizení jiného majetku nebo práva, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, mohou být zdaněny v obou smluvních státech.“

Výše uvedenou drobnou ukázku lze zobecnit - v této oblasti lze najít skutečně velké rozdíly mezi jednotlivými smlouvami a každou smlouvu je třeba pročíst velmi pozorně.

Pro pořádek bychom pouze chtěli zdůraznit, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní daňové situace. S těmito a jinými daňovými aspekty vám rádi pomůžeme.

V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autor:

Ondřej Janeček