NSS k síle důkazních prostředků získaných v rámci mezinárodní spolupráce (DPH)

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost obchodníka se zbožím (stěžovatel) (rozsudek NSS ZDE) proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (KS) (rozsudek KS ZDE), kterým KS zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ) ve věci procesního postupu daňových orgánů při výměně informací v rámci mezinárodní spolupráce.

Správce daně v rámci rozhodování spoléhal, mimo jiné, na informace získané na základě žádosti o mezinárodní spolupráci podle čl. 7 Nařízení Rady (EU) č. 904/2010, o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti DPH (nařízení). 

Podle NSS není bez dalšího nutné, aby český správce daně prováděl jakékoli další vlastní šetření nebo speciální dokazování jen proto, aby vnesl informace získané od daňových orgánů z jiných členských států do českého daňového řízení. Takové podklady naopak může využít jako jakékoli jiné důkazní prostředky v souladu s daňovým řádem.

NSS nicméně zdůraznil, že zahraniční daňové orgány nemohou pouze sdělit výsledek vlastního šetření, aniž by uvedly své postupy, zdroje svých informací nebo poskytly související podklady. Informace z mezinárodního dožádání v rovině pouhého sdělení výsledku šetření bude mít omezenou důkazní hodnotu a její využití bude pouze ve spojení s jinými důkazy.

Lze shrnout, že pokud česká daňová správa získá informace v rámci mezinárodního dožádání, mají relevantní důkazní sílu do té míry, pokud jsou řádně odůvodněny a podpořeny podklady a zdrojovými informacemi. V případě šetření ze strany daňových orgánů doporučujeme pečlivé prostudování daňového spisu a včasné navržení doplnění dokazování.

Pokud budete mít k uvedenému tématu otázku, obraťte se na autorku článku nebo na náš poradenský team, se kterým spolupracujete.

Autorka:

Ivana Krylová