Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Zavedení ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními do českého právního řádu je diskutovaným tématem již několik let. Zaměstnanci bývají často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo porušení práva (veřejného zájmu) v souvislosti s prací, ovšem bez příslušných zákonných záruk mívají z podání oznámení obavy.
Česká republika je povinna úpravu tzv. whistleblowingu přijmout na základě směrnice EU 2019/1937, která měla být částečně implementována již v loňském roce. Původní návrh zákona však před loňskými parlamentními volbami nebyl schválen. Nyní byl proto předložen nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů a v květnu prošel připomínkovým řízením. Účinnost má plánovanou na 1. července 2023.
Zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci a další povinné subjekty budou mít podle návrhu zákona povinnost zavést vnitřní oznamovací systém. Subjekty s 250 a více zaměstnanci budou muset mít vlastní vnitřní oznamovací systém (vedený interně či třetí osobou), menší zaměstnavatelé jej budou moci sdílet například ve skupině. Vnitřní oznamovací systém má být důvěrným kanálem, který umožní oznamovatelům podávat ústní a písemná oznámení, včetně oznámení anonymních. Využívat jej budou moci nejen zaměstnanci, ale i jiné osoby vykonávající pro zaměstnavatele práci nebo jinou obdobnou činnost.
Kromě interních kanálů mohou oznamovatelé využít taktéž kanál externí (zřízený při Ministerstvu spravedlnosti), nebo v některých specifických případech přejít ke zveřejnění oznámení.
Cílem připravované právní úpravy je vytvořit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou bát protiprávní jednání oznámit. Za tímto účelem zavádí povinnost zaměstnavatele chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Pokud by odvetné opatření bylo přesto přijato a oznamovateli tím byla způsobena nemajetková újma, zakládá návrh právo na přiměřené zadostiučinění. Stejnou ochranu pak mají mít i osoby v určitém vztahu k oznamovateli - např. osoby blízké nebo osoby, které vypomáhaly oznamovateli při podání oznámení.
V případě, že povinný subjekt nedodrží povinnosti dle návrhu zákona, dopustí se přestupku, za který hrozí pokuta až do výše 1.000.000 Kč nebo 5 % z posledního čistého obratu povinného subjektu.
Vývoj přijímání právní úpravy whistleblowingu pro vás budeme dále sledovat. V případě zájmu o podrobnější informace se, prosím, obraťte na autora článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
