Rozsudek švédského soudu k převodním cenám v nemovitostním sektoru

Rádi bychom vás upozornili na velmi zajímavý rozsudek stockholmského správního soudu z oblasti převodních cen v odvětví nemovitostí.

Spor se týkal skupiny Pandox, která vlastní přibližně 160 hotelových nemovitostí v zemích severní Evropy.  Nemovitosti jsou vlastněny tzv. Property Management Entitami (PME) a pronajímány hotelovým provozovatelům (nespojeným osobám).  

Švédská centrála jednotlivým PME poskytovala financování a fakturovala manažerské služby (strategický management, PR, back-office a treasury). Reziduální zisk z nájmů ale zůstával jednotlivým PME.

Správce daně tento model převodních cen napadl na základě odstavce 1.85 Směrnice OECD s argumentací, že jednotlivá PME vystupují pouze jako právní vlastníci nemovitostí bez zaměstnanců (pouze s jedním nebo dvěma členy představenstva). Dále argumentoval, že centrála ve Švédsku vykonává všechny hlavní funkce, nese ekonomicky významná rizika a aktivně spravuje hotelové nemovitosti. Na tomto základě správce daně rozhodl, že jednotlivým PME měla být ponechána pouze rutinní odměna odpovídající bezrizikové návratnosti investovaného kapitálu a reziduální zisk měl být alokován švédské centrále, což vedlo ke zvýšení daňových příjmů centrály o přibližně 2 mld SEK (cca 4,6 mld Kč) za období 2013-2017.

Stockholmský správní soud se postavil na stranu daňového poplatníka a uvedl:

  • Většinu významných funkcí vykonávala centrála před investicí do hotelů a po samotné investici je role centrály spíše pasivní (monitoring investice).
  • S provozovateli hotelů jsou uzavírány dlouhodobé smlouvy, což omezuje schopnost centrály ovlivnit výkonnost PME.
  • PME měla kapacitu kontrolovat svá hlavní rizika (zde zřejmě pomohlo, že jednateli PME byl klíčový personál centrály).
  • Správce daně neprokázal nesplnění podmínek tržního odstupu u žádné konkrétní vnitroskupinové transakce.
  • Opačný závěr by mohl vést k úmyslnému zakládání centrál v jurisdikcích s nízkým zdaněním.

Tento rozsudek může být relevantní nejen pro skupiny z odvětví nemovitostí, kde je model s nemovitostními společnostmi bez zaměstnanců zcela běžný, ale i pro skupiny z ostatních odvětví v případě, kdy je reziduální zisk ponecháván společnostem, jejichž zaměstnanci vykonávají pouze rutinní funkce. V těchto případech může být pro posouzení správnosti modelu převodních cen klíčová role statutárních orgánů.

V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Michal Kašpar

Kamila Balínková


Zdroj:    EY
Partners Financial Services