Návrh prováděcího předpisu k zákonu o investičních pobídkách

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh nařízení vlády, které navazuje na připravovanou novelu zákona o investičních pobídkách – o připravované novele jsme Vás informovali začátkem srpna v našem alertu.

Schvalování žádostí o investiční pobídku

Připomínáme, že zmíněná novela zákona o investičních pobídkách by měla zrušit povinnost překládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku, rozhodovat by tedy znovu mělo ministerstvo průmyslu a obchodu. Vládě by měly být nadále předkládány pouze žádosti týkající se strategických investic, tj. investičních akcí, kdy je poskytována hmotná podpora na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V případě ostatních projektů bude rozhodnutí o investiční pobídce vydáváno na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách, dalšími prováděcími předpisy a na základě závazných stanovisek dotčených ministerstev, jak tomu bylo za původního znění zákona do podzimu 2019.

Energetické úspory a transformace

Návrh nařízení vlády by měl přispět k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti České republiky cílenější podporou výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Zvýšená podpora výroby takových technologií a zařízení by pak měla být zajištěna následující změnou v nastavení podmínek podpory:

  • Investice zaměřené do těchto oblastí budou moci získat investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce, aniž by musely dosáhnout hodnoty 2 mld. Kč a vytvořit 250 nových pracovních míst;
  • Míra této hmotné podpory pro strategické investiční akce by byla zvýšena až do výše 20 % způsobilých nákladů ve všech regionech (aktuálně je tato míra hmotné podpory dostupná pouze v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji); jedná se o maximální možnou míru, o konkrétní výši hmotné podpory bude i nadále rozhodovat vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu a významu dané investice k plnění energetických cílů českého hospodářství;
  • V případě, že investice bude schválena vládou jako strategická investiční akce, nebude muset plnit limity vyšší přidané hodnoty (dále viz níže).

Seznam vybraných výrobků, jejichž výroba by měla být nově podpořena, zahrnuje např. tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy, solární termické systémy, solární hybridní systémy, rekuperační jednotky a teplovzdušné solární panely, jaderné reaktory a neozářené palivové články, parogenerátory a kondenzátory, vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory, větrné turbíny, generátorová soustrojí poháněná energií větru, elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie, vodíkové palivové články, měřiče dodávky nebo spotřeby plynů, kapalin a elektrické energie, bateriová úložiště pro elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů energie, izolační materiály používané jako tepelná izolace konstrukcí a rozvodů ve stavebnictví, dobíjecí stanice pro elektromobily, plnicí stanice pro vodíková elektrická vozidla, teplovodní kotle na biomasu a elektřinu pro vytápění vnitřních prostorů, elektrické sporáky, trouby a varné desky, výkonové čipy, trakční baterie pro elektrická vozidla.

Vyšší přidaná hodnota

Nové nařízení vlády by také mělo zpřísnit podmínky pro získání investiční pobídky prostřednictvím vyšších požadavků na přidanou hodnotu podporovaných projektů, a to následujícím způsobem:

  • Podmínka vyšší přidané hodnoty by se rozšířila na všechny regiony České republiky, mimo regiony s nezaměstnaností alespoň ve výši 7,5 % (výjimku aktuálně splňuje pouze okres Karviná);
  • Zdvojnásobení požadavku na vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací na 2 % způsobilých nákladů;
  • Zvýšení povinného podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců ze 2 % na 3 %.

Od výše popsaných zpřísněných limitů vyšší přidané hodnoty by pak měly být osvobozeny některé strategické investiční akce – zejména investiční akce velkého rozsahu, kde by kvůli vysokému požadavku na tvorbu pracovních míst nebylo možné těchto limitů dosáhnout, nebo již zmíněné investiční akce zaměřené na navyšování výrobních kapacit výrobků potřebných k realizaci nezbytné energetické transformace České republiky.

Účinnost

Návrh nařízení vlády je nyní ve vnějším (mezirezortním) připomínkovém řízení – z neformálních diskuzí vyplývá, že část připomínek bude směřovat k navrženému zpřísnění vyšší přidané hodnoty vzhledem k obavám vyplývajícím z nejistot ohledně budoucího ekonomického vývoje v návaznosti na aktuální ekonomicko-politickou situaci.

Vzhledem ke schvalovacím lhůtám lze účinnost nových pravidel očekávat nejdříve pro rok 2023.

Pokud byste měli k obsahu novely a souvisejícího prováděcího nařízení včetně jejich možných praktických dopadů na žadatele o investiční pobídky jakékoliv otázky, obraťte se prosím na autory článku, nebo na poradenský tým EY, se kterým obvykle spolupracujete.

Martin Hladký

Veronika Kruttová

 

Zdroj:    EY
Partners Financial Services