NSS k alokaci přepravy u přeshraničních prodejů zboží
NSS ve svém nedávném rozsudku1 (ZDE) posuzoval řetězovou transakci s přeshraničním dopravou. Jednalo se o velmi častou situaci, kdy první dodavatel dodával zboží z Itálie svému českému zákazníkovi a ten jej následně přeprodával další české společnosti (IT›CZ1›CZ2). Výrobky byly přepraveny z Itálie přímo do skladu finálního zákazníka. Přepravu zboží organizovala poslední společnost v řetězci, nicméně tvrdila, že jí organizuje jménem a na účet prostřední české společnosti. První transakci tak společnosti považovali za intra-komunitární prodej s přepravou a druhou transakci za lokální prodej v tuzemsku s českou DPH.
Správce daně naopak přiřadil přeshraniční dopravu k druhé transakci a tu považoval za intra-komunitární. Poslední česká společnost podle něj nabyla právo nakládat se zbožím jako vlastník již v Itálii, neboť fakticky organizovala přepravu a neprokázala, že dopravu zařizuje na účet prostřední české společnosti (CZ1). Výsledkem byl zamítnutý nárok na odpočet u plátce CZ2. To, že na CMR listech byla uvedena CZ1 správce daně posoudil jako snahu zastřít skutečný stav.
Dle NSS ale správce daně nedostatečně posoudil záměry kupujícího a některé důkazní prostředky. NSS také naznačuje, že pro alokaci přepravy nemusí být rozhodná ani skutečnost, která ze společností si uplatnila nárok na odpočet DPH z faktury od přepravce. Dále dle NSS není zcela nezbytné, aby společnosti měly mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu o tom, že jedna zajišťuje dopravu na účet druhé. Naopak podstatné je, která společnost mohla během přepravy skutečně rozhodovat o právní situaci zboží (například o prodeji).
Rozsudek NSS vnáší další světlo do problematiky alokace dopravy a zajišťování dopravy jménem a na účet jiné společnosti v řetězci. Podobné nebo stejné nastavení často vidíme při revizích řetězových prodejů zejména v rámci stejné skupiny společností. Ačkoliv je záměrem, aby právo nakládat se zbožím měla prostřední společnost, dopravu organizuje až ta poslední společnost. Argumenty NSS mohou v těchto případech být velmi užitečné. Je nicméně třeba pamatovat, že soud klade důraz na důkladné prokázání faktického stavu, což může být v praxi náročné. Doporučujeme proto v obdobných situacích věnovat zvýšenou pozornost včasné přípravě dostatečně robustní dokumentace.
Pokud budete mít k výše uvedenému tématu jakékoliv otázky, obraťte se prosím na autory článku nebo na náš poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
