Nejvyšší správní soud k okamžiku zániku stavby
Nejvyšší správní soud („NSS“) rozhodoval v případě 7 Afs 132/2022–22 o tom, zda náklady vynaložené na stavební práce představovaly opravu nebo zda byly vynaloženy na pořízení nového hmotného majetku.
V rámci daňové kontroly finanční úřad zjistil, že poplatník vynaložil náklady na opravu seníku, který byl kompletně zničen požárem. Správce daně dospěl k závěru, že se nemohlo jednat o opravu stavby, jelikož původní stavba v důsledku požáru zanikla, a proto vynaložené náklady souvisely s vybudováním zcela nové stavby.
Poplatník vyjádřil nesouhlas s právním zánikem stavby. Jako důkazní prostředky byly mimo jiné předloženy souhlas s částečným odstraněním stavby a souhlas s obnovou stavby vydané stavebním úřadem.
Krajský soud i NSS se s názorem správce daně ztotožnily. Podmínky zániku stavby soud posuzoval dle existující judikatury Nejvyššího soudu, dle které vzniká nadzemní stavba vytvořením dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží. Dojde-li k destrukci souvisejících obvodových zdí, stavba v právním smyslu logicky zaniká. Na základě podkladů ve správním spise soud vyvodil, že v důsledku požáru došlo k závažným škodám vedoucím k zániku stavby. Závěr soudu neovlivnilo ani rozhodnutí stavebního úřadu o „obnovení“ stavby. Předmětné rozhodnutí bylo totiž možné vydat, jak v případě, kdy stavba zanikla, tak i v situaci, kdy původní stavba nepřestala existovat.
Pro úplnost bychom pouze chtěli zdůraznit, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní situace. S těmito a jinými daňovými aspekty vám rádi pomůžeme.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
