ÚOHS poprvé zohlednil compliance program
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) před několika dny přijal rozhodnutí, v němž udělil pokutu ve výši necelých 18 milionů Kč distributorovi luxusních svíček. Ten se dopustil porušení práva na ochranu hospodářské soutěže tím, že řadu let uzavíral se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení ceny pro další prodej za jím distribuované zboží. Úřad v rámci řízení prokázal, že tento distributor prováděl rovněž kontroly dodržování stanovených cen pro další prodej a na základě těchto kontrol vyzýval odběratele k navýšení cen na stanovenou úroveň. V případě, že odběratelé chtěli zboží prodávat za nižší než stanovené ceny, hrozil jim sankcemi v podobě ukončení dodávek nebo spolupráce, což dokonce v několika případech učinil. Tímto jednáním tak distributor dlouhodobě udržoval cenu jím distribuovaného zboží pro koncové zákazníky výše, než by byla cena v prostředí řádné soutěže.
Distributor v rámci správního řízení před Úřadem využil možnosti tzv. narovnání (které představuje alternativu k známějšímu programu shovívavosti neboli leniency programu). K protisoutěžnímu jednání se přiznal, čímž docílil snížení pokuty o 20 %. Co je však zásadní, Úřad poprvé ve své rozhodovací praxi vzal v úvahu, že distributor zavedl tzv. compliance program, tedy soubor interních preventivních a kontrolních opatření, jehož účelem je především předcházet porušování právních předpisů či etických norem ze strany zaměstnanců a managementu (ale i dalších svých zástupců) při provozu obchodního závodu a výkonu podnikatelské činnosti. Konečnou výši pokuty tak ještě více snížil v důsledku zavedení compliance programu.
Deklarovaným cílem Úřadu byla vůle zohlednit snahu soutěžitelů předcházet z vlastní iniciativy možnému narušování hospodářské soutěže. Úřad současně nastínil podmínky, za nichž lze v rámci konkrétního řízení přihlédnout ke compliance programu jako k polehčující okolnosti. Těmito podmínkami jsou:
- dostatečnost samotného compliance programu vzhledem k velikosti, tržní síle daného soutěžitele a typu trhu na kterém působí,
- úspěšné využití procedury narovnání a/nebo programu shovívavosti Úřadu v řízení před Úřadem a zároveň,
- skutečnost, že v případě již zavedeného compliance programu docházelo k protisoutěžnímu jednání bez vědomí statutárních orgánů či managementu daného soutěžitele.
Z uvedeného tak plyne, že zavede-li soutěžitel vhodným způsobem dostatečně kvalitní a funkční interní compliance pravidla, která budou na všech úrovních jeho činnosti efektivně kontrolována, může tím zmírnit případné negativní důsledky spojené s porušením soutěžních předpisů. Posouzení, jak velký bude přínos compliance programu, tj. jak moc bude hrozící sankce zmírněna, zůstává v rukou Úřadu. Ten vždy přihlédne také k míře a včasnosti spolupráce soutěžitele s Úřadem a ke kvalitě jednotlivých navrhovaných opatření. Úřad zároveň hodlá více akcentovat již zavedené compliance programy před jejich zaváděním až v reakci na šetření Úřadu. Je přitom logické, že pouze formálně implementovaný compliance program, fungující jen „na papíře“ z pohledu výše uvedených kritérií neobstojí.
Výše popsané rozhodnutí mohou soutěžitelé jednoznačně přivítat. Řada z nich již vynaložila nemalé finanční a časové náklady na vytvoření a implementaci vlastního compliance programu. Mnoho soutěžitelů jeho zavedení aktuálně zvažuje. Doposud přitom byly jako největší přínosy a výhody zavedení interních pravidel compliance propagovány zefektivnění vnitřních rozhodovacích a kontrolních mechanismů, a zvláště pak možnost exkulpace (vyvinění) z trestněprávní odpovědnosti. Nyní byly pozitivní efekty spojené s přijetím těchto pravidel výslovně potvrzeny také v rovině práva soutěžního.
V případě zájmu o podrobnější informace se prosím případně také obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
