NSS k podání kontrolního hlášení v nesprávné formě
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku (5 Afs 281/2021 – 34) rozhodoval o oprávněnosti pokuty ve výši 50 000 Kč za nepodané kontrolní hlášení v náhradní lhůtě. Stěžovatelka kontrolní hlášení podala, ovšem omylem přiložila soubor za jiné zdaňovací období. Dle správce daně kontrolní hlášení za požadované období nebylo podáno, a proto uložil sankci.
Stěžovatelka u soudu argumentovala, že kontrolní hlášení bylo podáno, avšak šlo o podání ve formě nesprávného souboru. V důsledku omylu bylo opětovně podáno hlášení za zdaňovací období leden 2019, místo srpna 2019. Kontrolní hlášení nebylo označeno jako následné, proto správci daně mělo být zřejmé, že se jedná o omyl.
Dle NSS správce daně nemohl podání společnosti jednoduše ignorovat, neboť musel mít již na první pohled přinejmenším pochybnosti o smyslu učiněného podání. Správce daně tak měl vyzvat společnost k odstranění vady podání a k objasnění, zda se skutečně jedná o opravu kontrolní hlášení za leden roku 2019, nebo o nesprávně vyplněné kontrolní hlášení za srpen téhož roku (jehož lhůta pro podání uplynula o den dříve). Stejně tak dle NSS pochybil Městský soud v Praze, který tento formalistický postup správce daně nenapravil.
NSS ale zároveň dodává, že k odstranění vad podání by nebylo nutno společnost vyzývat, pokud by se jednalo o úmyslný, opakovaný nebo jinak zneužívající postup (např. za účelem snahy zamezit včasnému odhalení podvodného řetězce). Otázkou je, zda by byl NSS stejně shovívavý, pokud by podobný omyl učinil profesionál zastupující poplatníka, například daňový poradce, účetní nebo právník.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
