Navrhované změny zákoníku práce v souvislosti s prací na dálku
Dne 12. září 2022 předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a některých dalších zákonů. Účelem tohoto návrhu je zejména transpozice dvou směrnic Evropské unie, z nichž se jedna týká rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a druhá transparentních a předvídatelných pracovních podmínek.
Návrh zákona je poměrně obsáhlý. Zahrnuje například zpřísnění podmínek pro práci na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti nebo rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele ohledně pracovních podmínek zaměstnance a zkrácení lhůty pro poskytování těchto informací či změny v doručování písemností zaměstnavatele.
Nejvýznamnější částí návrhu zákona je úprava práce na dálku. Novela má umožnit zaměstnavatelům v některých mimořádných případech práci na dálku zaměstnanci nařídit. Zaměstnanec bude moci o umožnění práce na dálku zaměstnavatele sám požádat a pokud mu zaměstnavatel nevyhoví, bude muset odmítnutí písemně odůvodnit. V případě zaměstnanců pečujících o jiné osoby bude zaměstnavatel smět žádost o práci na dálku odmítnout jen z vážných provozních důvodů nebo pokud by tomu bránila povaha vykonávané práce.
V případě, že obě strany se zaměstnancovou prací na dálku souhlasí, bude muset být mezi nimi uzavřena dohoda o práci na dálku, jejíž náležitosti má novela stanovit. Stejné náležitosti bude muset obsahovat i jednostranné písemné nařízení práce na dálku zaměstnanci zaměstnavatelem.
Dále bude výslovně upravena povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnanci potřebné technické a programové vybavení, hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku a vyplácet mu paušální částku ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce. Tato částka má pokrývat náklady na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. V případě, že by zaměstnanec prokázal, že mu vznikly ještě jiné náklady, bude zaměstnavatel povinen je také nahradit, a to v prokázané výši.
Pokud se průměrné hodnoty položek zahrnutých do paušální částky změní, bude částka v budoucnu upravena. Pro zaměstnavatele v soukromé sféře je částka 2,80 Kč minimální hranicí, mohou zaměstnancům poskytovat i vyšší náhrady.
Navazující legislativní úprava v zákoně o daních z příjmů pak stanoví, že paušální náhrada ve stanovené výši nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmu fyzických osob, a tedy ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Současně bude takto vynaložený náklad považován pro zaměstnavatele za daňově uznatelný. Náhrady vyšší nebo náhrady dalších výdajů zaměstnance budou pro účely zdanění posuzovány samostatně.
Návrh zákona je zatím v připomínkovém řízení, může tedy doznat ještě značných změn. Nicméně řada navrhovaných úprav vychází ze směrnic EU, u kterých již uplynula lhůta pro implementaci. Proto by zaměstnavatelé měli vývoj této novely pečlivě sledovat – změnám v zákoníku práce se tentokrát téměř jistě nevyhneme, otázkou je pouze jejich přesný rozsah a datum účinnosti.
Další vývoj legislativního procesu v této věci pro Vás sledujeme a budeme Vás o něm informovat. V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autorky článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autorky:
| Zdroj: | EY |
