Konec plánování 90. let
Tentokrát vám přinášíme čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci doměření srážkové daně z podílu na zisku kyperské společnosti.
Situace je poněkud zamotaná. Česká fyzická osoba prodala (osvobozeně) 25% podíl na českém s.r.o. kyperské společnosti. Kyperská společnost následně měla právo na 100% podíl na zisku. Fyzická osoba toto odůvodňovala celkovým ujednáním, kdy zbylá část podílu měla být prodávána za mnohem méně a tento postup měl být zárukou uhrazení kupní ceny.
České s.r.o. následně vyplácelo (osvobozeně) podíl na zisku kyperské společnosti. Tyto částky obratem plynuly zpět české fyzické sobě (jako splátky kupní ceny). Ta navíc měla dispoziční právo k účtům kyperské společnosti.
Správci daně se to nelíbilo a doměřil českému s.r.o. srážkovou daň 15 % z daného podílu na zisku. Správce daně konstatoval, že skutečným vlastníkem vyplacených podílů na zisku byla česká fyzická osoba a přes zahraniční účty vyplacené částky pouze „protekly“.
Krajský soud i NSS se postavily na stranu správce daně. NSS mimo jiné konstatoval, že „celou provedenou transakcí (nikoliv pouze jejími dílčími kroky) byl zastřen skutečný stav, jímž bylo vyplacení podílu fyzické osobě ve výši, která odpovídala jeho postavení ve společnosti, ovšem za daňového zvýhodnění, k němuž by nemohlo dojít, pokud by tato výplata podílu na zisku byla provedena přímo, přičemž tento úkon byl zastřen formálním stavem, kdy obchodní podíl koupila kyperská společnost, této kyperské společnosti byl vyplacen (navzdory její účasti ve společnosti) veškerý zisk, který však tato společnost musela zaplatit jako splátku kupní ceny obchodního podílu.“
V rozsudku nás mimo jiné zaujala následující pasáž: "Byl-li úmysl stran splácet kupní cenu z podílu na zisku, mohl si majoritní společník podíl ponechat a započíst na kupní cenu a výsledek by byl, co se příjmů týče, v nejbližších letech totožný. Nejvyšší správní soud poukazuje na závěr žalovaného, že v případě, kdy by bylo akceptováno tvrzení daňového subjektu, že „platby na soukromý účet pana Ing. Lišky byly skutečně splátkami obchodního podílu, znamenalo by to, že závazek kyperské korporace vzniklý z titulu nabytí obchodního podílu byl hrazen z prostředků daňového subjektu. V takovém případě by pak vyvstaly vážné pochybnosti o účelu kapitálového spojení dotyčných korporací, neboť důvodem k rozhodnutí o vstupu externího partnera do korporace obvykle bývá potřeba externího financování. Uvedené okolnosti však naznačují, že finanční toky ze zahraničních účtů pouze předstíraly splátky obchodního podílu.“
Výše uvedené si překládáme jako varování NSS například pro ty typy transakcí, kde se místo zdanitelné výplaty dividend převádí osvobozeně podíl na jiný subjekt a následně se vyplácí osvobozená dividenda. Ta se následně použije na úhradu kupní ceny za převedený podíl.
Hojně využívané struktury vytváření holdingů v 90. letech minulého století a na začátku současného s cílem výplaty zisků bez daně tedy zdá se NSS nakonec doběhl.
V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
