Přeshraniční práce na dálku a další vývoj EU předpisů o sociálním zabezpečení
V našich předchozích příspěvcích jsme již informovali, že oblast sociálního zabezpečení je v rámci EU legislativně koordinována a evropské předpisy stanovují konkrétní pravidla pro určení státu příslušnosti k povinnému systému sociálního zabezpečení (každý občan členského státu EU je v daném okamžiku příslušný systému pojištění právě v jedné zemi). Tato příslušnost je pak v některých případech potvrzena prostřednictvím formuláře A1, který vystavuje příslušná instituce v dané zemi – v ČR je to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
V kontextu koronavirových restrikcí na přeshraniční pohyb osob byla v rámci EU přijata doporučení pro členské státy, na jejichž základě ČSSZ vydala v březnu 2020 prohlášení, že dočasná práce na dálku v jiném členském státě, než je obvyklý stát zaměstnání, nemá vliv na určenou příslušnost dané osoby a platnost vystaveného formuláře A1 (viz náš předchozí příspěvek ZDE). Tento dočasný postup se v ČR bude (za splnění daných podmínek) uplatňovat do 31. prosince 2022.
Vzhledem k přetrvávající zvýšené míře využívání práce na dálku i po odeznění pandemických opatření byla na úrovni EU přijata navazující doporučení (prostřednictvím nóty AC 125/22 REV2 pro telework) týkající se postupů pro určení země pojištění v případě přeshraniční práce na dálku. Nóta se zaměřuje na zaměstnance, obdobné postupy se však uplatní i na osoby samostatně výdělečně činné.
Nóta obsahuje definici přeshraniční práce na dálku pro účely aplikace předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a nastiňuje možnosti pro získání formuláře A1 v návaznosti na konkrétní režim práce na dálku dohodnutý mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (více informací v příspěvku zveřejněném na webu ČSSZ ZDE). Zejména se jedná o možnost požádat o formulář A1 dle čl. 16 (tj. výjimku) v případě, kdy zaměstnanec pravidelně vykonává práci ze země svého bydliště v rozsahu nad 25 % pracovní doby a/nebo odměny a přeje si zůstat příslušný systému pojištění v jiném členském státu. V závislosti na tom, zda je činnost v zemi bydliště zároveň vykonávaná v rozsahu do 40 % (max. 2 dnů v týdnu) nebo nad tuto hranici, má pak žadatel možnost dovolávat se flexibilního přístupu příslušných institucí na základě nóty. I tato žádost o výjimku však podléhá schválení institucemi obou zemí.
Pravidla určení státu pojištění jako taková ani postup podání žádosti o vystavení formuláře A1 se na základě nóty nemění. Reálný dopad tak pravděpodobně nebude výrazný a vzhledem k celkové komplexnosti pravidel pro určení příslušnosti bude třeba využití možností stanovených nótou vždy zvážit na individuální bázi.
V případě dotazů se obraťte na autorky článku nebo tým EY, se kterým spolupracujete.
Autorky:
| Zdroj: | EY |
