Na pomoc jsme si vzali poslední statistiky Evropské federace investičních společností (FEFSI) a amerického sdružení ICI, srovnávající výsledky evropských a amerických fondů na konci prvního pololetí letošního roku. Nejprve se podívejme na to, kolik majetku je vlastně v podílových fondech uloženo.
První graf ukazuje růst majetku v amerických podílových fondech od roku 1992. Je vidět, že v podstatě kopíruje vývoj akciových trhů s výrazným růstem v bezstarostném období 1995-1999. Zatímco koncem roku 1994 se index Dow Jones (historie, graf) pohyboval okolo 2.000 bodů, o pět let později, na konci roku 1999, již překonal hranici 11.000 bodů - a za stejné období se ztrojnásobil objem majetku v amerických podílových fondech z 2,2 bilionu dolarů na 6,8 bilionů dolarů. S vychladnutím akciových trhů ale ochabl i zájem investorů ukládat do fondů nové peníze - na konci prvního pololetí bylo ve fondech jen o málo více než na konci roku 1999.
Do Evropy přišel boomu rok později - první výraznější skok v majetku fondů se objevil v roce 1996, poté ale rostl velmi rychle až do roku 2000. První pololetí letošního roku ale nebylo právě nejlepší - do fondů přibylo pouze 79 miliard eur. Více se dozvíte v nedávném článku Nic moc - ale díky aspoň za to.
A kam ukládají lidé v USA a v Evropě peníze? Určitě neplatí jednoduchá rovnice USA=akcie, Evropa=dluhopisy. Začněme Amerikou. Třetí graf sice potvrzuje, že akciové fondy jsou stále hlavní dominantou, ale je vidět i nejistota, vyvolaná pádem akciových trhů: procentní podíl akciových fondů klesl z historicky nejvyšších 59 procent na konci boomu v roce 1999 na 53 procent v prvním pololetí roku letošního. Dluhopisové fondy již dva a půl roku drží standardní osminu trhu a nové peníze směřují především do fondů peněžního trhu. Dnes je v těchto konzervativních fondech umístěno již 30 procent peněz, řada z nich se ale zřejmě přesune do akciových trhů jen co zasvitne světýlko naděje na nový růst.
Pro Evropu jsou akcie sice relativně nová, ale významná část trhu. Zatímco ještě v roce 1998 držely akciové fondy pouhou třetinu trhu, dnes je to již 43 procent - a dalších 16 procent drží smíšené fondy (v USA tyto hybridy preferuje pouze 5 procent). Opačný je také poměr dluhopisových a peněžních fondů - ve fondech peněžního trhu je pouze 13 procent peněz, v dluhopisových dvojnásobek. Z grafu je velmi dobře vidět, že řada Evropanů opouští konzervativní investice: zatímco v roce 1992 byly v dluhopisových a peněžních fondech tři čtvrtiny všech fondových investic, v roce 1998 to byla již jen polovina a dnes je to jen o něco více než jedna třetina.
Změní se podle vás podíl jednotlivých typů fondů? Kdy dojde k většímu přílivu peněz do akciových fondů? Oživnou ještě trhy? Podělte se o své rady a doporučení.
Další informace najdete v sekcích věnovaných indexům, českým a zahraničním fondům, českým a zahraničním akciím.
Sdílejte článek, než ho smažem