Klasické penzijko, nebo nový DIP? Porovnání spoření na stáří

Stát se snaží motivovat občany k vytváření vlastních úspor na stáří, aby se nespoléhali jen na důchody vyplácené z důchodového pojištění. Proto došlo od roku 2024 k rozšíření daňově podporovaných produktů spoření na důchod o takzvané dlouhodobé investiční produkty (DIP). Ty představují zajímavou alternativu k již fungujícímu doplňkovému penzijnímu spoření (DPS). 

Pod hlavičku dlouhodobého investičního produktu se vejde celá řada investičních nástrojů – třeba akcie, dluhopisy, podílové listy nebo burzovně obchodované fondy (ETF). Z nich si člověk může sestavit investiční portfolio podle svých představ a potřeb. Dlouhodobé investiční produkty nabízí stále víc bank i investičních společností a zájem o ně podle nich pomalu roste.

Při investování do dlouhodobých investičních produktů ale na rozdíl od penzijního spoření lidé nezískávají žádné státní příspěvky. Veškerá státní podpora spočívá pouze v možné úspoře na dani z příjmů. 

Prostředky investované do DIPu jsou stejně jako příspěvky zaplacené na doplňkové penzijní spoření nezdanitelnou částí základu daně z příjmů, a to až do celkové výše 48 000 korun ročně.

Tento limit je ale úhrnnou částkou příspěvků na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří – vedle DIP a DPS jde také o penzijní připojištění se státním příspěvkem, životní pojištění s investiční složkou a pojištění dlouhodobé péče. To znamená, že pokud se člověk na stáří zajišťuje s pomocí více nástrojů – od obou penzijek přes dlouhodobé investiční produkty po pojištění dlouhodobé péče – od základu daně si může odečíst nejvýš 48 tisíc korun v součtu za všechny tyto produkty. 

Investované peníze snižují základ daně z příjmů, takže při sazbě 15 procent činí daňová úspora maximálně 15 procent z 48 tisíc, tedy 7200 korun za rok. U poplatníka, u kterého se na část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy uplatňuje daňová sazba 23 procent, až 11 040 korun ročně. 

Dlouhodobé investiční produkty a doplňkové penzijní spoření se odlišují ve výpočtu částky, kterou lze od základu daně odečíst. U penzijka se dá odečíst až ta část zaplacených příspěvků, která převyšuje částku spojenou s maximálním státním příspěvkem. Maximální státní příspěvek 340 korun dostane ten, kdo si měsíčně na penzijko pošle 1700 korun. A až peníze, které tuto částku přesáhnou, je možné odečíst od daňového základu.

Tento limit pro maximální státní příspěvek patří mezi změny, které platí od letošního prvního července. Do června činil maximální státní příspěvek 230 korun, byl podmíněný měsíčním příspěvkem ve výši 1000 korun.  

K dlouhodobému investičnímu produktu se žádný státní příspěvek nepřidává a pro odečtení nejvyšší možné částky od základu daně stačí tedy investovat ročně 48 000 korun. Porovnání obou produktů z pohledu maximální státní podpory, tedy možnosti snížení základu daně o 48 000 korun a získání nejvyššího státního příspěvku, uvádí následujíci tabulka: 

Ze srovnání je zřejmé, že s ohledem na podporu státu vychází doplňkové penzijní spoření výhodněji. Z uložené částky může člověk od státu získat 16,54 procenta (v roce 2024) z investované částky, respektive 16,49 procenta (od roku 2025), oproti 15 procentům v případě dlouhodobého investičního produktu.  

Rozdíl by se ještě prohloubil, kdyby člověk investoval do dlouhodobého investičního produktu stejnou částku jako do doplňkového penzijního spoření. V takovém případě by z něj od státu získal jen 11,22 procenta (v roce 2024), respektive 10,53 procenta (v roce 2025) z investované částky.  

Vítěz při úložce tisíc a dva tisíce korun měsíčně

Zdaleka ne každý má ale dostatečně vysoký příjem, aby byl schopen měsíčně investovat maxima uvedená v tabulce. Jak to tedy bude vypadat, když do nich budou ukládat méně?  

Následující tabulka srovnává oba nástroje v roce 2025 pro poplatníky, kteří jsou schopni měsíčně na stáří odkládat tisíc (poplatník A) a dva tisíce korun (poplatník B). Oba mají sjednaný pouze jeden z produktů. I v tomto případě vychází doplňkové penzijní spoření výhodněji.  

Poplatky a volnost výběru

Státní podpora (ať přímá ve formě státního příspěvku, nebo nepřímá v podobě daňové úlevy) ale není všechno. Pro vytvoření uceleného pohledu na výhodnost obou nástrojů je potřeba zohlednit také poplatkovou politiku poskytovatelů penzijního spoření i dlouhodobých investičních produktů.

Zatímco poskytovatelé dlouhodobých investičních produktů si zpravidla účtují jen poplatek za obhospodařování portfolia, poskytovatelé doplňkového penzijního spoření si většinou napočítají navíc poplatek z výnosu (success fee), který může dosáhnout i 15 procent.  

Dál je potřeba u DIP zohlednit poplatky spojené s konkrétními nástroji, do kterých se investuje. U doplňkového penzijního spoření nemá člověk možnost sestavovat si vlastní investiční portfolio, nemá investiční volnost. Může investovat jen do účastnických fondů nabízených danou penzijní společností. 

Filip Hampl

MU

Pracuje jako odborný asistent na oddělení právního vzdělávání a na katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se především daňovým tématům.

Současně platí, že účastnické fondy mají historicky nižší výnosnost. V případě DIP je možné aktivně přizpůsobovat své portfolio, podstupovat vyšší riziko a dosahovat vyšších výnosů. Samozřejmě při vyšším riziku ztráty.

Je potřeba mít také na paměti, že prodeje cenných papírů podléhají zdanění, pokud příjem z prodeje za jeden rok přesáhne částku 100 tisíc korun nebo pokud od jejich pořízení neuplynuly tři roky (takzvaný časový test). Případné úrokové výnosy a dividendy jsou také předmětem daně (plynou-li z České republiky uplatňuje se na ně srážková daň 15 %). 

Kolik vydělal váš penzijní fond? Máme nové porovnání

Daňovou podporu obou produktů je možné najít i v případném příspěvku zaměstnavatele. Roční příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří je do výše 50 tisíc korun (v součtu za všechny produkty spoření na stáří) je u zaměstnance osvobozený od daně z příjmů a neodvádí se z něj ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele samotného jsou příspěvky do téže výše daňově uznatelný náklad. 

Dlouhodobý investiční produkt i doplňkové penzijní spoření jsou z hlediska daňové podpory i ze své podstaty koncipovány jako dlouhodobé produkty. Pro daňovou uznatelnost příspěvků je nezbytné dodržet dvě podmínky. A to, že k výplatě peněžních prostředků z doplňkového penzijního spoření, respektive odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu nesmí dojít dřív než po 10 letech (120 měsících) od sjednání a současně ne dřív než v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let. 

Pokud by poplatník podmínky nesplnil, je povinen vrátit daňovou podporu, a to formou dodanění v daňovém přiznání. 

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Změny v penzijním spoření: Nová pravidla pro příspěvek i daňový odpočet 
• Nová podpora zajištění na důchod. Jak vylepšit DIP a na co si dát pozor?
• Důchodců bude víc, než se čekalo. Reforma je nutná, varuje úřad 
• Nejasnosti u DIPu. Pozor na daňové potvrzení a přesuny peněz 
• Posílat víc nestačí. Příspěvek k penzijku klesne, když nezměníte smlouvu 
• Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
• Podpora penzijního spoření se změní. Nová tabulka i daňové výhody
• Zájem o předčasný důchod prudce klesl. Chystá se další zpřísnění 

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem